There are certain points in my life that I follow and clearly formulate my behavior. One such constant and static point for me is the map. My automatic trust in it stimulates my view of the world. However, maps as a separate medium are very false and misleading. By converting it to 2D, it transforms the size of the earth and states - some seem larger than they really are and at the same time become much more real and real to me than the earth itself - most of the orientation in the world just begins in this false presentation and representation of the world.
In emotional Cartography, I try to confront these conspiracies and opinions with other people. I wonder if the maps for other people around me are also as emotional and at the same time distrustful medium as for me. Where does a person look at a map as a citizen of the Czech Republic? Does he find the shape of his country as an interesting formation? Does it compare the size and strength of the continent in which it lives? And what is attractive on the map of a person who immigrated from abroad and lives here? Is he still looking back at his home country? Do any of them realize that they live in the misconception of the size of their state?
In Emotional Cartography, I work with data that I obtained with the help of the eye-tracking imaging technique, which allows me to record the path of eye movement along the image, which I present to people with different permanent residence, nationality or residence. The obtained data served as a study, which I incorporated into the map.
polyester 100x50cm
2018
V mém životě jsou určité body, kterými se řídím a jasně formulují moje chování. Jedním z takových konstantních a statických bodů je pro mě i mapa. Má automatická důvěra v ní podněcuje moje nahlížení na svět. Mapy jako samostatné médium je ale velmi lživé a zkreslující. Jejím převedením do 2D transformuje velikost země a států - některé se zdají větší než v reálu jsou a zároveň se pro mě stávají mnohem reálnější a skutečnější než země samotná - většina orientace ve světě právě začíná v tomto lživém podání a znázornění světa.
V emotional Cartography se snažím tyto své konspirace a mínění konfrontovat s ostatními lidmi. Zajímá mě, jestli jsou mapy pro ostatní lidi kolem mě také natolik emocionální a zároveň nedůvěřivé médium jako pro mě. Kam se dívá člověk na mapu, jakožto občan České Republiky? Shledává tvar své země jako zajímavý útvar? Porovnává velikost a sílu kontinentu ve kterém žije? A co atraktivního na mapě vidí člověk, který se přistěhoval z ciziny a žije zde? Vrací se pohledem stále ke své rodné zemi? Uvědomuje si někdo z nich, že žije v mylné představě velikosti svého státu?
V práci Emotional Cartography pracuji s daty, které jsem získala pomoc zobrazovací techniky eye-tracking, která umožňuje zaznamenávat trasu pohybu očí po obrazu, který předkládám lidem s navzájem odlišným trvalým bydlištěm, národností či pobytem. Získané data sloužily jako studie, které jsem zakomponovala do mapy.
polyester 100x50cm
2018